Pohlazením.

Chybou je velikou, brát věci jako samozřejmost spadenou nám do klína. Okamžiky odhánět mávnutím, však ony se dostaví zas. Do konce úsměvů vnášet zášť.

Proto pohlazení a dotyk berme jako písmo, kterým můžeme někomu zanechat krásný vzkaz. 

S lehkostí.